|
Čtyřspřežní
lokomotivy s tendrem, označené řadou VII, zavedla rakouská Severozápadní dráha do
nákladního provozu v roce 1873. Podobné stroje měla i Pardubicko-liberecká dráha.
Dodávaly je lokomotivky ve Vídeňském Novém Městě, Floridsdorfu a Esslingenu v
celkovém počtu 54 lokomotiv, byly původně označeny čísly 321 až 374 a rovněž
jmény význačných mužů z obchodního a technického života. Parní stroj je
dvouválcový dvojčitý, na mokrou páru (bez přehřívače), s válci o průměru 47O
mm a se zdvihem pístů 632 mm při průměru hnacích a spřažených kol 1175 mm, rozvod
parního stroje Allan Trick. Tlak páry v kotli je 10 barů. Tři dvojkolí v rámu jsou
pevná, čtvrté má oboustranný posuv 20 mm a lokomotiva tak může projíždět oblouky
o poloměru 100 m.
Rakouské státní dráhy přeznačily lokomotivy řadou 171 a přidělily je výtopnám v
Německém (Havlíčkově) Brodě, Nymburce, Znojmě, v Kyšperku (Letohradě), Jihlavě,
Liberci a Jaroměři-Josefově. ČSD je od roku 1925 přeznačily na řadu 411.0.
Jedenáct těchto lokomotiv převedly ČSD v roce 1920 na slovenské tratě a prvními
lokomotivami, které zahajovaly nákladní dopravu na nově vybudované trati Margecany -
Červená Skala, byly právě lokomotivy řady 411.0. Po roce 1945 jezdily v posunovací
službě a poslední lokomotivu této řady, 411.054 vyřadily ČSD v roce 1962 v
Ostravě.
Lokomotiva 411.019 byla ve vlečkovém provozu v cihelně Hodonín a v roce 1971 ji
získalo Národní technické muzeum. Lokomotiva byla vyrobena v roce 1873 v lokomotivce
ve Vídeňském Novém Městě (Wiener Neustadt). Kromě čísla má lokomotiva i jméno
"Conrad Vorlauf". V dokumentaci lokomotivy byl i podpis konstruktéra podvozku,
inspektora Kampera, a doklady byly psány perem, ručně.
Lokomotiva 411.019 je jedinou dochovanou lokomotivou své řady u nás. |
