|
Trojspřežní
tendrové lokomotivy, označené u Rakouských státních drah (KKStB) řadou 97, později
u ČSD řadou 310.0, byly nejtypičtějšími lokomotivami českých lokálek. Lokomotivy
se vyráběly od roku 1878 do roku 1913 a vyrobilo se jich 255. U lokomotiv této řady je
charakteristický baňatý komín s bání zvláštního tvaru, odlišující tyto
lokomotivy od ostatních typů. V báni je umístěno zařízení, které omezuje
jiskření a zabraňuje tak možným požárům v okolí trati.
Parní stroj je dvojčitý, na mokrou páru (bez přehřívače), s plochými šoupátky,
rozvod parního stroje je Allan-Trickův.
Výkon lokomotivy je 250 koní, což vyhovovalo na kopcovatých tratích českých
lokálek. Lokomotivy uvezly 6 osobních vozů o hmotnosti 7 - 10 tun a v zimě je stačily
vytápět parou. Lokomotiva si vezla zásoby 1 až 1,5 m3 uhlí (800 až 1200 kg) a 3 až
4 m3 vody. Postačilo to na 20 - 30 km, podle charakteru tratě.
Nejzajímavější lokomotivou je 310.006, vyrobená v roce 1878. Je jednou ze dvou
zachovaných lokomotiv první série. Byla vyrobena pro lokálku Valšov - Rýmařov,
potom jezdila na dráze z Wolfsburgu do dnešního Dravogradu ve Slovinsku.
Později se vrátila zpět do Čech a díky tomu, že ji ČSD odprodaly již v roce
1932 do vlečkového provozu cukrovaru ve Slatiňanech, dochovala se bez
větších konstrukčních zásahů a modernizací. |
