Zní to jako špatný vtip, ale je to pravda: uprostřed železničního muzea staví jistá firma lakovnu. Čtete dobře: na památkové chráněném území, v těsné blízkosti venkovní expozice Výtopny Jaroměř se realizuje podivný podnikatelský záměr – výstavba lakovny.  Původní tzv. sociální budova (sprchy a šatny lokomotivního depa) je přestavována na průmyslový objekt, jehož součástí je lakovna. I přes ujišťování o nepatrném objemu lakýrnických prací je i tato lakovna zdrojem exhalací, v tomto případě budou výdechy vzduchotechniky vyústěny do štítové stěny budovy, tedy přímo do prostoru vstupu návštěvníků. Malému objemu výroby samozřejmě nikdo nevěří – firma budující lakovnu je soukromá a stěží najdete podnikatele, který investuje do něčeho, co nebude využito na 100%. Ostatně identická technologie působila do nedávné doby v sousedství muzea. Mohutná roura, osazená naštěstí dost daleko od expozice, byla zdrojem nevábného zápachu. Než jsme si stačili stěžovat, lakovna byla odstavena. Teď se podobné (nebo stejné) zařízení stěhuje přímo doprostřed muzejní expozice.

Firma, která realizuje svůj podnikatelský záměr na místě, kde by to nikoho snad ani nenapadlo, si bývalou sociální budovu depa pronajala od Českých drah. Ty mají pochopitelně k pronájmu pro ně nepotřebné budovy plné právo. Je ale otázkou, zda dráhy věděly, co vlastně firma v pronajatém objektu zamýšlí dělat. Provoz lakovny totiž zákonitě musí ovlivnit své okolí a tím okolím je památkově chráněný prostor bývalého depa. Zákon o státní památkové péči č. 20/1987 Sb. v platném znění mluví o prostředí kulturních památek, jejich zachování a vhodném společenském uplatnění kulturních památek zcela jasně. Zcela zjevně se zatím nikdo nezabýval  ani faktem, že stavba je v rozporu  s územním plánem města Jaroměř, neboť leží na území, kde se povolují pouze stavby a zařízení železnice. I naprostému laikovi je jasné, že lakovna nemá se železnicí nic společného.

Firmě, která si zamanula podnikat uprostřed muzea nabídlo město Jaroměř jiné prostory. Marně, firma odmítla, v železničním muzeu se jí zjevně líbí. A to i přesto, že k bývalé sociální budově ani nevede (legálně zřízená) přístupová komunikace, pouze cesta pro pěší. Vedou tam jen koleje – jak je ostatně v lokomotivním depu zvykem. O vztahu majitelů firmy budující lakovnu k památkám a dědictví průmyslové architektury si můžeme myslet svoje – neúcta k památkám, historii ale i k návštěvníkům železničního muzea, přezíravost a chování připomínající doby ranného kapitalismu. Ve světě na západ od nás by si takové počínání nejenže nikdo  nedovolil, dokonce by to žádnou firmu ani nenapadlo – neúcta k historii a ohrožení veřejného patří je v rozporu s dobrou pověstí každé firmy.

       Železniční muzeum se cítí činností ve svém bezprostředním sousedství ohroženo. Proti stavbě se pochopitelně budeme bránit všemi dostupnými prostředky. V případě, že lakovna bude uvedena do provozu, budeme patrně nuceni omezit, nebo zcela uzavřít muzeum pro návštěvníky.  O vývoji situace budeme průběžně informovat.

(informace o firmě, která buduje lakovnu přímo uprostřed našeho muzea najdete pomocí webového vyhledávače, klíčové slovo „v depu Jaroměř“)

V sobotu 16. 4. 2005 bylo úspěšně provedeno vyvázání kotle a dvojkolí parní lokomotivy 411.019 "Conrad Vorlauf".
Jeřábník provedl práce zcela zdarma, za což mu náleží vřelý dík.

Další informace o opravě lokomotivy 411.019

Lokomotiva před vyvázáním

Vyvazování kotle

Vyvazování kotle

 

Usazování kotle na nákladní vůz.

Pojezd lokomotivy

Vyvazování dvojkolí

 

Lokomotivní rám bez dvojkolí